
Podřád hadi (Serpentes) patří do řádu šupinatých (Squamata) a třídy plazů (Reptilia).
Jedná se o obratlovce disponující páteří, žebry a také lebkou, jejichž vrchní a spodní část není spojena pevně, takže jsou schopni přijmout i potravu, která je větší než oni. Kostra je obalená obrovským množstvím svalů a svalových úponů, jejichž dokonalá koordinace dovoluje hadům se pružně a obratně pohybovat i bez končetin.
Povrch těla hadů tvoří pevná kůže pokrytá šupinami. Ty jsou na spodní straně těla uzpůsobené tak, aby hadovi asistovali při plazení. Nejvnitřnější vrstva kůže má pak vysoké množství pigmentových buněk, díky čemuž mohou mít hadi velmi zajímavé barvy a vzory.
Jedná se o excelentní lovce, kteří se většinově živí hlodavci a ptáky. Ty usmrcují buď pomocí jedu (jedovatí hadi – třeba kobra, zmije, mamba), nebo pomocí škrcením (škrtiči – třeba krajta, hroznýš, anakonda) pokud jedem nedisponují. I mezi hady se naleznou potravní specialisté, třeba hadi zaměření výhradně na lov gekonů, nebo požírání vajec.
K nalezením jsou téměř na celém světě a to jak v extrémně suchých pozemních oblastech, na stromech tak ve vodě. Díky jejich vodě nepropustné kůži (oběma směry) jsou schopni adaptovat se na jakékoliv podmínky. I u nás ve volné přírodě hady najdeme – například Zmije obecná, nebo Užovka hladká.
Zajímavosti o hadech:

Některé druhy hadů jsou nejdelšími suchozemskými živočichy na světě. Rekord drží Krajta mřížkovaná. V přírodě zastřelený rekordní kus měřil celých 10 metrů. Nejtěžší je pak Anakonda velká, kde se vyskytují jedince s vahou kolem 250 Kg.
Nejjedovatější had na světě je Taipan menší, kdy jediné jeho kousnutí by množstvím a silou jedu bylo schopno zabít několik dospělých lidi.
Nejdelší jedovatý had (pod 6 metrů), Kobra královská, dokáže svůj jed plivat a to až do neuvěřitelné vzdálenosti nad 2 metry.
Nejmenším hadem na světě Tetracheilostoma carlae (nemá český název), jehož dospělý jedinec dorůstá do maximální délky do 10ti centimetrů.
Některé druhy asijských hadů dokážou létat. Tedy spíše plachtit. Pokud se potřebují přesunout na delší vzdálenost, vylezou na vysoký strom, odrazí se od něj a díky tomu že dokážou zploštit tělo, mohou doplachtit až na vzdálenost 100m.