Pokud chováte živočicha, kterého je třeba krmit živou bezobratlou potravou, máte několik možností. Cvrčci, sarančata, červi a v neposlední (řekl bych vlastně v první) řadě švábi. Ačkoli jenom toto slovo v mnoha lidech může vyvolávat odpor, jedná se bezesporu o jednu z nejlepších možností které máte. Jsou to odolní a lehce chovatelní živočichové, kteří navíc vašemu terarijnímu živočichovi poskytnou přesně to co stran proteinu potřebuje.
V tomto krátkém článku se podíváme na dvě nejlepší možnosti, které při výběru krmných švábů máte.
Blaptica dubia – Šváb argentinský – Dubia roach
Šváb argentinský je zaručeně tím nejlepší druhem švába na zkrm, který existuje. Čerstvá mláďata tohoto druhu dosahují velikosti okolo 4mm a dospělci poté cca 4-5cm. Tímto rozsahem dokáží pokrýt potřeby většiny teraristů. Jejich bezesporná výhodou je jejich masitost a tím pádem vyšší výživová hodnota pro krmené zvíře. Samci mají sice křídla, ale nedokážou létat a druh obecně nedokáže šplhat po skle ani plastu, takže nehrozí útěky. Dobře se množí, zvláště pokud se teplota v jejich boxu přibližuje 30ti stupňům a jsou pravidelně krmeni. Jedinou nevýhodou je jejich schopnost hrát vstříc predátorovi mrtvé, takže zvířata co útočí na pohybující kořist je nutné více přemlouvat. Pokud predátorovi utečou, lehce se zahrabou do substrátu a na dlouhou dobu je neuvidíte. Na druhou stranu manipulace s nimi je jednoduchá, protože jsou pomalí. Při krmení větších ještěrů dospělými samci je lepší samce zbavit křídel, protože jsou nestravitelná.
Shelfordella Tartara – Šváb turkistánský – Red Runner Cockroach
Další skvělou možností co se výběru krmného hmyzu mezi švábi týče je šváb druhu Shelfordella Tartara, aka Šváb turkistánský. Jedná se o drobnějšího švába jehož mláďata mají kolem 1-2mm a dospělci maximálně 3cm. Jejich skořápky jsou měkčí a proto jsou lépe stravitelní. Oproti předchozím jmenovaným jsou extrémně rychlí, neschovávají se a nezahrabávají, takže v predátorovi vyvolávají silnou potravní reakci. Množí se a rostou extrémní rychlostí a při dostatečném počtu v základní kolonii má tedy chovatel nekonečný zdroj potravy. Díky jejich rychlosti manipulace s nim není příjemná a navíc dokážou při ohrožení vypouštět látku, která se lepí na prsty. Stejně jako předchozí šváb nedokážou šplhat po plastu ani skle, ale vzhledem k jejich mrštnosti je opatrnost na místě. Potřeba je také počítat díky jejich drobné konstituci k menší výživové hodnotě.